Navrhovaná právní úprava novelizuje všechny tři hlavní zákonné předpisy v oblasti energetiky, tj. energetický zákon, zákon o podporovaných zdrojích energie a zákon o hospodaření energií. Návrh zákona je v převážné míře transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU. Transpozice směrnice (EU) 2019/944 byla realizována postupně novelami energetického zákona v průběhu let 2022 a 2023. Navrhovaná právní úprava energetického zákona tuto transpozici dokončuje a reaguje také na formální upozornění Evropské komise týkající se řízení o porušení povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování EU č. 2022/2033. Návrh zákona provádí transpozici zbývajících ustanovení výše uvedené směrnice zejména v oblasti moderní elektroenergetiky a obsahuje právní úpravu třech hlavních právních institutů, kterými jsou ukládání energie v elektrizační soustavě, agregace a flexibilita.
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), nabyl účinnosti 1. ledna 2001. Zákon vytvořil společný právní rámec pro podnikání a výkon státní správy v sektoru elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství.
Energetický zákon byl schválen v době, kdy Česká republika nebyla členem Evropské unie. Přesto některá ustanovení původního energetického zákona již obsahovala zásady uplatňované členskými státy Evropské unie.
Energetický zákon prošel od roku 2001 více než 30 novelami. Podstatné z pohledu postupných změn energetického trhu byly tři rozsáhlé novely, které postupně transponovaly první, druhý a třetí balíček energetických předpisů Evropské unie do českého práva. Jednalo se o novely č. 670/2004 Sb., č. 158/2009 Sb. a č. 211/2011 Sb.
Základ právní úpravy třetího energetického balíčku Evropské unie, který je pro strukturu a obsah stávajícího energetického zákona stále podstatný, tvořila směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem. Z přímo aplikovatelných předpisů to bylo zejména nařízení (ES) č. 714/2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a nařízení (ES) č. 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám.
Zmíněné evropské předpisy třetího balíčku byly v oblasti elektroenergetiky nahrazeny v roce 2019 sadou předpisů pod názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“ nebo též „Zimní balíček“. Analogická právní úprava měla být přijata také v plynárenství, ale v důsledku energetické krize a vypuknutí války na Ukrajině se na její přijetí stále čeká.
Důvody pro zpracování nové evropské úpravy v elektroenergetice lze spatřovat především v novém vnímání energetického trhu, jehož nastavení ovlivňují klimatické cíle Evropské unie. Důraz je kladen na rozvoj decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů energie, účinnost všech částí energetické soustavy a environmentální aspekty výroby elektřiny v elektrárnách z neobnovitelných zdrojů energie.
Navrhovaná úprava mít podle MPO pozitivní dopad na podnikatelské prostředí, neboť umožní vznik nových činností v elektroenergetice (ukládání elektřiny, agregace, poskytování flexibility). Z výstupů studie DFLEX z roku 2023 (zpracované s podporou TAČR) vyplývá, že vysoký potenciál využití agregace je oblasti poskytování služeb výkonové rovnováhy pro provozovatele přenosové soustavy ČEPS. ČEPS detekuje úbytek dostupného regulačního výkonu z konvenčních (zejména uhelných) zdrojů. Jestliže v roce 2020 byl k dispozici instalovaný výkon zdrojů poskytujících služby výkonové rovnováhy ve výši ca 12000 MW, pak v roce 2030 se očekává pokles na ca 9000 MW. Tento vývoj by mohl bez dalších opatření vést k dramatickému snížení dostupnost služeb výkonové rovnováhy se všemi dalšími negativními jevy, jako je nárůst ceny, což již můžeme pozorovat v současné době. Zavedení agregace flexibility by mohlo zvýšit likviditu trhů služeb výkonové rovnováhy a snížit růst nákladů ČEPS na regulaci systémové odchylky. To by následně mělo kladný dopad do regulované části ceny elektřiny.
